10.díl - Sharingan
Naše skupinka byla už nějakou dobu na cestě, když v tom najednou:
„Blíží se k nám bouře!“ vykřikl jeden námořník na můstku. Když se dostali do bouře, byla nepředstavitelná. Obrovské vlny nakláněly loď z jedné strany na druhou. V tom se objevila jedna, která byla dvojnásobná oproti ostatním. Narazila do lodi a přelila se přes ni. Naše skupinka, která byla tou dobou na palubě, byla okamžitě i se všemi věcmi shozená do moře. Kapitán, který viděl, co se stalo, otočil loď a odplouval pryč. Mezitím se ninjové seskupili, posbírali věci a plavali napříč bouří k ostrovu, který viděli a který byl jejich cílovým. Když tam dorazili, zůstali na pláži a protože byl večer, tak rozdělali oheň a utábořili se. Všichni byli vyčerpaní a byli promoklí. Dali si usušit oblečení a šli si lehnout.
Ráno se nasnídali, oblékli se a pokračovali do vnitrozemí. Šli lesem, když najednou se zpoza stromu vyřítila smečka asi deseti vlků.
„Sakra!“ zvolal Naruto. Ani nestihli uhnout a vlci po nich skočili, všichni zareagovali a vytáhli kunaie, kterými vlky zabili. Naruto to ale nestihl a vlk ho srazil k zemi. Chtěl mu kousnout po krku, ale Naruto tam dal ruku a tak ho kousl jen do ruky. Přiskočil tam Lee a vlka odkopl. Sakura přišla k Narutovi a začala ho ošetřovat. Chvíli se tam zdrželi, ale pak pokračovali dál.
„Ještě máme dva dny, než se brány otevřou.“ řekl kapitán Yamato.
„To ano, ale nemáme vůbec tušení, kde začít hledat.“ odpověděl Shino.
„To bych netvrdil.“ nadhodil Nikolay.
„Co tím myslíš?“ dotázal se Imidari.
„Na něco jsem úplně zapomněl. V tom svitku se psalo, že ráno za úsvitu slunce, den před úplňkem, se na západní straně ostrova, od krystalu, který je umístěn ve skále, ukáže cesta.“ řekl omluvně Nikolay.
„Cože? A proč si nám to neřekl dřív?!“ vykřikl Naruto.
„Protože sem na to zapomněl. Nenuť mě se opakovat.“ odsekl Nikolay.
„To by stačilo vy dva.“ zastavil je kapitán Yamato.
„Tak tedy vyrazíme na západ.“ poznamenala Sakura a dala se do kroku. Šli takhle několik hodin, když uslyšeli šustění křoví. Všichni zaostřili, a když to utichlo a nic se nedělo, řekl Imidari:
„Byakugan!“ podíval se do křoví a viděl tam nějakou postavu, okamžitě zmizel a objevil se za ní. Chtěl ho zabít, když v tom si uvědomil, že je to dívka asi v jeho věku:
„Co tu děláš?“ vyhrknul ze sebe.
„Na to bych se mohla zeptat i já.“ odsekla.
„Co to máš za oči?“ lekl se Imidari a udělal několik kroků zpátky.
„Děje se něco Imidari?“ zeptal se Yamato.
„No, myslím, že byste měl něco vidět.“ odpověděl mu, chytil tu dívku za ruku a vytáhl ji z křoví.
„Kdo je to?“ zeptala se Sakura.
„To si nejsem jistej, ale jednu věc vím, a to že to není tak obyčejná dívka.“ vysvětlil Imidari. „Cože? Jak to myslíš?“ zeptal se Lee.
„ Nejsem si jistej, ale není normální potkávat lidi se Sharinganem.“ Dívka, která měla do teď sklopenou hlavu, se narovnala a ukázala se všem. Sakura si okamžitě všimla, že má zraněnou ruku a tak se k ní sehnula, chytla jí za ruku a chtěla ji vyléčit, ale ta dívka se ohnala a Sakuru odstrčila:
„Co to děláš?“ vykřikla.
„Neboj se, my ti nechceme ublížit, ona je náš lékařský ninja. Neublíží ti. Neboj se. Dívce z očí zmizela nenávist a vypadalo to, že se uklidnila. Sakura vstala a znovu se k ní sehnula a začínala jí léčit ruku.
„Jak se jmenuješ?“ zeptal se mezitím Imidari.
„Jmenuju se Saskia Uchiha a vy?“ ti se představili a nakonec dodali, že jsou s Listové vesnice. Nemohla tomu uvěřit, místo kam se chtěla vrátit, ale nemohla, protože tu zůstala. Imidari si všiml, že jí to vyvedlo z míry, že jsou z Listové a tak se zeptal:
„Chtěla by si jít s námi?“ a odvrátil pohled na oblohu.
„Opravdu bych mohla?“ podivila se.
„Ale jistě nevím proč…..“ v tom Imidariho přerušil Yamato:
„Mohli bychom si promluvit?“ řekl Yamato a z jeho hlasu byl cítit náznak neklidu. Imidari šel za ním a odešli kousek od ostatních.
„Co si myslíš, že děláš? Vůbec ji neznáme a ty ji chceš vzít do Konohy, navíc je z Uchiha klanu, kdo ví, co by mohla udělat.“ zvážněl Yamato.
„Kapitáne, ano, mise je důležitá ale i tak nemůžeme ji tu nechat bez pomoci, pokud se něco stane, beru to na sebe. Ponesu za ní zodpovědnost, ale dovolte mi prosím vzít ji s sebou.“ naléhal Imidari.
„Dobře, ale hned jak budeme ve vesnici, řekni o tom Kakashimu.“ řekl už mírnějším hlasem Yamato.
„Hai.“ dopověděl Imdiari.
„Tak odcházíme.“ řekl Nikolay, který byl trochu vyveden z míry. Saskia věděla o každém slovu, které Yamato s Imidarim pronesli díky svému Sharinganu a tak se musela pousmát. Vyšli a ke konci dne uviděli skálu a odlesky z její strany.
„Támhle to musí být!“ zaradoval se Naruto. Vylezli až nahoru a tam se utábořili.
„Tak, ráno musíme vstávat před úsvitem, tak se vyspěte.“ rozhlásil Yamato. Sakura přišla k Saskii a podala ji nějaké jídlo. Ta si Sakuru nejdřív nedůvěřivě prohlížela, ale nakonec si jídlo vzala a snědla ho, potom šli všichni spát.
Napsal: Imidari Tensai