2.díl - Střetnutí s nepřítelem. Technika Tygří střely
Další den ráno, když vycházelo slunce, byli už všichni čtyři nastoupeni u brány. Už chtěli odejít, když se tam najednou objevil Kakashi.
„Hokage-sama co tu děláte?“ zeptal se Imidari.
„No, tak přišel jsem vám popřát, aby vám to dopadlo a ještě říct, že tam možná narazíte na Kankura s Temari, kteří byli vysláni na zlikvidování toho ninji, takže s nimi nezačněte bojovat a klidně se spojte a pomožte si navzájem.“
„Ano pane!“ odpověděli všichni najednou a začali utíkat pryč z vesnice. Utíkali tak, až do doby, kdy bylo slunce nad nimi. Nic zajímavého se nestalo, pořád běželi, když v tom někdo řekl:
„Tak teď si dáme chvíli pauzu, najezte se a za půl hodiny znovu vyrážíme.“ Tak se všichni zastavili na louce a začali si sundávat batohy. Vytáhli si jídlo, najedli se a po chvíli ticha řekl Daisuke: „Tak myslím, že bychom už měli vyrazit, jestli tam chceme být za tři dny.“
„Ano, máš pravdu.“ řekla Sakura. Tak všichni vstali a nasadili si batohy, potom začali utíkat. Po cestě proběhly okolo několika různých vesnic, všechny ale byli malé a oni se nechtěli zdržovat, kdyby došlo k nějaké potyčce, takže radši do vesnic nechodili. Když už slunce zapadalo, tak Sakura řekla: „Myslím, že bychom se měli utábořit, dokud je světlo. Potom už by to bylo horší.“
„Ano, máš pravdu.“ řekl Imidari a dodal: „Takže, já půjdu pro nějaké dřevo. Vy tu zatím nachystejte ohniště a věci na spaní. Jo, abych nezapomněl, tak navrhoval bych, aby si Hinata vzala první hlídku, já si vezmu druhou, třetí si vezme Daisuke a poslední bude Sakura. Pokud vám na tom něco vadí, tak to řekněte teď.“ Podíval se na všechny a řekl „Takže nic? Dobře tak já jdu.“ a ztratil se v lese. Za chvíli byl zpátky s náručí plnou dříví. Odložil ho a šel zpátky do lesa, zase se po chvíli navrátil s dřívím.
„Tak a teď se najíme a půjdeme spát, zítra nás čeká zase jen běh.“ Řekla Hinata a vyndala nějaké jídlo. Daisuke zatím rozdělal oheň. Potom, co šli všichni spát tak Hinata zůstala vzhůru a měla hlídku. Po nějaké době se vzbudil Imidari, aby ji vystřídal. Vstal a řekl:
„Tak Hinato, běžte se vyspat, zítra nás čeká namáhavý den, já vás teď vystřídám“ ona mu nic neodpověděla. Až po chvíli řekla: „Pojď, sedni si, chtěla bych si promluvit.“
Imidari se tedy posadil vedle ní a zeptal se. „ A o čem?“ Hinata se na něj podívala a řekla.
„No chtěla bych se tě zeptat.. Ty nemáš nic společného s klanem Hyuuga, že?“ Imidari se na ní podíval a odpověděl.
„ No až na pár přidaných genů a těchto očí, ne. Jinak jsem z jiného klanu. Já vím, asi ses trochu vyděsila, když jsi mě poprvé viděla, že nejsem ze stejného klanu, ale přesto toho máme dost společného, ale teď by sis měla asi jít lehnout, abys měla zítra dost sil, mě pak vystřídá Daisuke, tak běž.“ řekl ji Imidari.
„Dobře, tak dobrou noc.“ usmála se Hinata, vstala a šla si lehnout.
Po nějaké době Imidariho vystřídal Daisuke.
„Tak jdeš mě vystřídat?“ zeptal se Imidari.
„Jo už můžeš jít spát, já to přebírám“ řekl Daisuke.
Tak tam Daisuke seděl a díval se pořád kolem sebe. Po nějaké době se vzbudila Sakura, aby ho vysřídala. Tak přišla k němu, sedla si vedle něj a řekla.
„Už můžeš jít, teď je řada na mě.“
„Dobře, dobrou noc“ odpověděl ji Daisuke.
Uběhla nějaká doba a bylo ráno.
„Všichni vstávat! Vyrážíme!“ vykřikla Sakura.
Všichni vstali, sbalili tábor a vyrazili na cestu. Jak ubíhal čas, bylo už poledne, takže se zastavili v nějakém hostinci a naobědvali se. Když poobědvali, tak zaplatili a pokračovali v cestě. Jak plynul čas, den pomalu končil a slunce začalo zapadat. Oni jako předešlou noc nachystali tábořiště a hlídky byli zase stejné. Po večeři šli všichni spát, kromě Hinaty, která měla hlídku. Když už jí hlídka končila, vzbudil se Imidari. Ten k ní došel a řekl:
„Měla by sis jít lehnout Hinato.“
„Imidari, myslíš, že se nám ta mise povede?“ zeptala se Hinata.
„Já myslím, že ano.“ řekl Imidari.
„A proč?“ řekla Hinata vyšším hlasem. „Proč jsi si tak jistý?“ dodala Hinata.
„Protože já nikdy nedovolím, aby se někomu z mého týmu něco stalo, rozumíš nikomu. A obzvlášť ne tobě, Hinato. Už od doby, co jsem tě poprvé uviděl, si se mi líbila. Já vím, že se skoro neznáme, ale chtěl jsem, abys to věděla.“
Hinata se začervenala a podívala se na oblohu a po chvíli zase na něj. Ten se na ni podíval, přisedl si k ní blíž a políbil ji. Nevěděl, co se stane, ale chtěl to udělat. Hinata se začervenala a objala ho. Když ho objímala tak řekla. „ Ty se mi taky líbíš, ale byla jsem překvapená, promiň.“
„To je v pořádku, já to chápu, asi bych zareagoval stejně. Teď by sis ale asi měla jít lehnout, ať máš dost sil.“ řekl Imidari.
„Máš pravdu dobrou noc“ řekla Hinata, políbila ho a šla spát. Při konci jeho hlídky vstal Daisuke a vystřídal ho. Když už měla končit i jeho vzbudila se Sakura, aby nastoupila na svoji. „Můžeš jít Daisuke já to teď vezmu za tebe.“ Daisuke vstal a šel spát. Když už vycházelo slunce, Sakura je opět probudila tím jejím příjemným způsobem. Opět běželi celý den, ale konečně doběhli do cíle. Les už viděli před sebou a právě včas, už totiž zapadalo slunce. Když v tom vykřikl Imidari. „Stát! Dál už nepůjdeme.“
„C-Co? Proč? Vždyť jsem už tak blízko.“ zeptala se Sakura.
„No právě že jsme tak blízko, jsme přibližně jednu míli od lesa. Proto zůstaneme tady. Je to pro nás výhodnější, než přespávat na nepřátelském území. Navíc, už i tady budeme muset být ostražití na nejvyšší možné míře. Oheň dnes zapalovat nebudeme, aby si nás nevšiml nikdo. Kousek odtud, by měla být vesnice. Asi pět mil na sever odtud, nechci, aby si nás všimli, už tak, že jsem na cizím území.“ odpověděl jí.
„Imidari má pravdu“ řekl Daisuke.
„Takže navrhoval bych, abychom se rychle najedli a Hinata si vzala první hlídku.“ řekl Imidari. „Hai“ odpověděli ostatní.
„Tak rozhodnuto.“ řekla Sakura. Všichni se najedli a šli spát, teda kromě Hinaty, protože ta měla první hlídku. Když už jí končila, vzbudil se Imidari. Přišel k ní, přisedl si a řekl jí.
„Copak je Hinato? Vidím ti na očích, že se něco děje.“
„Já nevím, zdá se mi, že se něco zítra stane a mám z toho strach.“ odpověděla mu.
„Nemusíš se bát, říkal jsem ti přeci, že tě ochráním, ať se děje cokoliv ne?“ řekl ji Imidari a políbil ji.
„Asi máš pravdu“ odpověděla mu Hinata.
„Jestli chceš, tak tu chvíli zůstaň.“ řekl jí, dal jí ruku kolem ramen a přivinul ji k sobě.
„Ne, nechci tě rozptylovat, ale děkuju ti.“ usmála se a šla si lehnout. Když Hinata odešla, Imidaru vylezl na strom, u kterého seděli. Když byl na vrcholku, použil Byakugan a rozhlédl se po okolí. Podíval se všude po okolí. Když v tom uviděl, asi půl míle od nich, skupinku asi třiceti lidí. Když se podíval líp, uviděl, že každý z nich je ozbrojený. Měli sekery, meče, nože, prostě každý něco. Rychle seskočil dolů a vzbudil ostatní.
„Stávejte, asi půl míle odtud jsou nějací zloději, jsou plně ozbrojení a míří k nám. Můj návrh je jít za nimi, abychom neodhalili svůj tábor, navrhoval bych jejich likvidaci, ale co myslíte vy?“
„No ze strategického hlediska máš pravdu, souhlasím s tebou.“ řekla Sakura.
„Jooooo jdeme do nich“ vykřikl Daisuke.
„Souhlasím Imidari“ řekla Hinata.
„Takže rozhodnuto, jdeme na ně.“ rozhodl Imidari. Na to se všichni rozběhli směrem k nim. Nezaútočili přímo, zastavili se kousek od nich a pozorovali je. Když zjistili, že to jsou opravdu zloději, rozhodli se k útoku. Zpoza křoví vyskočila Sakura přímo mezi zloděje. Tam udeřila do země a způsobila tak, že ji rozbila na kusy. Někteří stihli uskočit na levou nebo pravou stranu, ale nebylo jim to platné, z jedné strany byl Imidari, který použil Svatý tryskový proud a z druhé Hinata, která použila Jemnou pěst. A ti co to přežili, ty dorazil Daisuke Rasenganem. Když už byli všichni mrtví, tak rychle zmizeli do tábora, kde už Imidariho rovnou vystřídal Daisuke. Když už končila jeho hlídka, probouzela se Sakura, která vstala, sedla si vedle něj a řekla:
„Měl by ses jít vyspat, nevíme, co nás zítra může čekat, tak bys měl jít spát, ať tě tu nemusíme nechat.“ usmála se Sakura.
„ Asi máš pravdu, Sakuro.“ odpověděl ji Daisuke. Vstal a šel si lehnout. Ráno všichni vstali sami. Začali se balit a chystat na cestu. Ještě před tím, než zamířili do lesa, šli se ještě podívat na večerní bojiště. Spočítali mrtvé a bylo jich stejně jako včera, takže měli jistotu, že nikdo nezmizel. Potom se tedy mohli vydat do toho lesa, kde měla proběhnout jejich mise. Než vešli do lesa, zastavili, aby se naposledy poradili.
„Tak teď buďte ostražitější něž předtím, tam to bude nebezpečné a teď bych navrhovala, aby šel Imidari první a Hinata poslední, protože si myslím, že když už máme dva lidi s Byakuganem, bylo by hloupé toho nevyužít. Já půjdu druhá a Daisuke ty běž za mnou.“ řekla Sakura.
„Hai“ odpověděli všichni. Pomalu šli lesem, když už byli asi uprostřed lesa, řekl Imidari potichu:
„Stát něco vidím“ zrovna když to řekl tak on i Hinata viděli, jak je začíná obklopovat chakra. „Co to je?“ zeptala se Hinata.
„Co se děje?“ zeptal se Daisuke.
„Všude kolem nás je chakra nic nevidím.“ řekla Hinata.
„Byakugan je nám tu k ničemu, zbytečně nám bere chakru a když nic nevidíme.“ řekl Imidari. „Rychle, všichni schovejte se.“ řekla Sakura. Ale nestihli to, zrovna když to Sakura dořekla, jen uslyšeli Živel země: Střely draka země. V tu chvíli Daisuke vzal Sakuru Imidari Hinatu a uskočili. Díky jejich rychlosti se jim to povedlo. Když se Hinata podívala znovu, už viděla jasněji. „Jsou tu dva.“ vykřikla.
Imidari postavil Hinatu na strom a rozhlédl se taky.
„Máš pravdu.“ řekl.
„Daisuke, poběž se mnou, postaráme se o toho na jihu. Hinato, Sakuro, vy se postarejte o tady toho. Co nejdřív vám přijdeme na pomoc.“ řekl a rozběhl se na jih. Na to se rozběhl i Daisuke.
„Hinato kde je?“ vykřikla Sakura.
„Tam za tím stromem asi padesát metrů odtud.“ řekla Hinata. V tu chvíli se Sakura rozběhla a udeřila do toho stromu takovou silou, že ho ve chvíli zničila a ninju stojícího za ním, ta rána zranila. Tedy to se Sakuře jen zdálo, pravda byla, že byl naprosto v pohodě. Zatím na opačné straně začal boj mezi neznámým ninjou, Daisukem, Imidarim.
„Daisuke?“ zeptal se Imidari.
„No co je?“ odpověděl mu Dai.
„Musíme to vyřídit rychle a sejmout ho jasný? Myslím, že holky budou potřebovat naši pomoc. Takže udělej to stejný jako já.“ řekl Imidari pousmál se a řekl Multi stínové klonové jutsu. Daisuke udělal to stejný, najednou tam bylo asi tisíc Daisuků a tisíc Imidarů.
„Myslím, že tohle na chvíli odvede jeho pozornost. Dostal sem nápad, poslouchej.“ Imidari se k němu naklonil a něco mu pošeptal.
„Myslím, že by to mohlo vyjít.“ odpověděl Dai. Zatímco ten neznámý bojoval s klony, oni se mu rychle dostali za záda, Daisuke zvolal: „Extra velký Rasengan!“,hned na to Imidari. „Živel oheň: Technika velkolepého firewallu!“ Když smíchali tyto dvě techniky, vzniklo něco neuvěřitelného, mnohem větší koule plná ohně a velkého žáru. Tuto techniku pojmenovali, Tygří střela. Ta technika toho ninju trefila přímo, proto neměl šanci přežít. Trefila ho přímo do zad, když bojoval s klony.
„Rychle za holkama.“ křikl Daisuke. Na to se oba rozběhli k místu, kde Imidari viděl Hinatu. Když už tam skoro byli, uslyšeli: „Živel země: Střely draka země!“ V tu chvíli Daisuke skočil k Sakuře, vzal ji do náruče a jen tak tak se stihl vyhnout. Jedna ze střel ho škrábla na noze. Imidari takové štěstí neměl, skočil před Hinatu, ale několik střel ho zasáhlo. Jedna do nohy, druhá do ruky a třetí přímo do břicha. Ještě dýchal, když k němu doskočil Daisuke se Sakurou. „Imidari!“ zakřičela Hinata a z očí ji vytrysklo několik slz. Sakura si k němu hned klekla a začalo ho ošetřovat.
„Myslím, že to zvládne.“ řekla Sakura.
„Hinato, já..“ Imidari se rozkašlal.
„Imidari né!“ zakřičela Hinata.
„…já tě miluju“ řekl Imidari a zkolaboval.
„Já tebe taky Imidari, prosím neumírej mi.“ řekla Hinata.
„Skončete to s ním!“ řekla Sakura. Na to se Daisuke a Hinata rozběhli, aby zaůtočili.
„Ty ho odlákej Daisuke, já-já chci ho zabít!“ řekla Hinata.
„Je mi to jasný.“ řekl Daisuke. Zaůtočil na toho ninju přímo zepředu, zatímco Hinata doběhla. „Hinato, udělej to!“ vykřikl Daisuke. Na to Hinata zareagovala a použila Jemnou pěst. Na to byl ninja po smrti. Když se vrátili k Sakuře, Imidari pořád ležel.
Přiběhli k ní a zeptali se: „Tak co, jak na tom je?“
„No bude v pořádku, když tu ještě strávíme noc myslím, že ráno by měl být úplně v pořádku, i když asi bude muset jít na pár dní do nemocnice, ale asi nebude muset. Při nejhorším ho bude bolet břicho.“ usmála se Sakura.
„Ale o hlídku se budete muset podělit vy dva, já ho budu celou noc ošetřovat.“ dodala.
„Já si vezmu první hlídku.“ řekl Daisuke.
„Dobře, takže potom má Hinata“ řekla Sakura.
„No už se stmívá, takže bych navrhoval postavit tábořiště a já si vezmu hlídku.“ řekl Daisuke. Nachystali tábor a Hinata si šla lehnout. Daisuke si sedl vedle Sakury.
„Víš, chtěla bych ti poděkovat Daisuke za to, jak jsi mě tam zachránil. Kdybys tam nebyl, asi bych umřela.“ řekla Sakura a podívala se na něj.
„Víš, bráška mi jednou říkal, o čem se bavili s mistrem Gaiem a to, že každý by měl chránit svoji milovanou osobu a proto jsem to udělal, pro tebe i kdybych měl zemřít.“ řekl Daisuke a podíval se na ní.
„C-Cože?“ zeptala se Sakura.
„No víš, já tě prostě miluju a…“ v tom ho zarazila Sakura, když ho políbila.
„Já to cítím stejně, ale promiň, teď ho musím ošetřovat.“ řekla Sakura. Když se střídala Hinata s Daisukem. Hinata si sedla vedle Imidariho, chytla ho za ruku a po tichu si říkala. „Proč jsi musel přede mě skočit ty blázínku.“ a pousmála se.
„Říkala jsi něco, Hinato?“ zeptala se Sakura.
„Ale ne nic.“ řekla a usmála se Hinata. Když byl úsvit, Sakura byla hrozně unavená, ale Imidari se začal probouzet a začal vstávat.
„Neměl by ses hýbat Imidari.“ řekla Sakura.
„To je v pohodě, už mi nic není.“ řekl a usmál se.
Napsal: Imidari Tensai
koment
(Karai, 4. 6. 2010 17:33)