30.díl - Test Akatsuki
takže máme tu naši 30. povídku je mi sice líto že je tak krátká ale nevěděl jsem co víc tam napsat.doufám že to i tak oceníte.
Někde v ústředí Akatsuki se připravují na přijetí nového člena. „Takže jsi nám přivedl svého bratra?“ zeptal se Pein. „Ano chce se k nám přidat.“ odpověděl Hidan. „Tak teda dobře, ale otestujeme si ho na nějaké misi. Konan! Půjdeš s ním a řekneš, jestli je hoden stát se členem nebo ne.“ přikázal Pein. „Jak si přeješ.“ neodporovala Konan. „Sice se o to většinou stará Kakuzu s Hidanem, ale zabijete ninju, který se ukrývá v Travnaté zemi. Je za něj odměna deset milionů ryo. Pokud neuspějete tak Haidena zabiješ a vrátíš se sama. Souhlasíte? Hidane, Haidene?“ „Ano“ odsekl Hidan a hned po něm i Haiden.
Jak bylo přikázáno tak se stalo Konan a Haiden ještě téhož dne vyrazili. Postupovali rychle a za dva dny byli na místě. „Jen abys věděl, nejsem tu od toho, abych ti pomáhala, ale od toho abych posoudila tvé schopnosti.“ „Nic jiného jsem ani nečekal.“ odpověděl klidně Haiden. Ponořili se do lesa, který je dělil od vesnice a od místa kde byl jejich cíl. Po cestě narazili na pár lidí, ale Haiden ani jednoho nenechal žít. „Nemyslíš, že je unáhlené všechny zabít? Náš cíl je jen jeden, nemusíš vyhladit polovinu obyvatel.“ zakřičela Konan. „ Pokud bych to neudělal vědělo by se kdo je za tím útokem a to nemůžu dovolit. Návíc seš moc hezká na to, aby tě viděl někdo jiný než já.“ usmál se Haiden. „ Pokud si myslíš, že s tebou začnu chodit pleteš se.“ odpověděla Konan už mírnějším hlasem a odvrátila pohled. Haiden se zamračil a díval se před sebe. Už byli skoro u cíle. Zastavili se na konci lesa na větvi, ze které byl přímo výhled na dům, kde bydlel. Haiden už nečekal, hodil výbušný kunai a ten se zapíchl do střechy budovy. Náhle se rozezněl výbuch. Nic se nedělo a tak Haiden pronesl a opřel si kosu o rameno. „Copak to tě zabil takovej, malej výbuch? Nebo…“ nestihl doříct a objevila se za ním postava s katanou. „Jsem Izuru a ty jsi minulost.“ pronesl ninja a usekl Haidenovi dva prsty, který se snažil zabránit více škodám. Neváhal ani chvíli a otočil se a sekl kosou kolem sebe. Nikoho netrefil. Ninja stál opodál. Nevěřil vlastním očím. „To mu ty dva prsty nevadí?“ říkal si. Izuru se na něho vrhnul, vyhnul se jeho točenému výpadu s kosou a mířil mu na hrudník. Haiden to vykryl násadou své kosy a než se Izuru vzpamatoval, odkopl ho. Dlouho na sebe takhle útočili. Ani jeden nemohl tomu druhému ublížit. po chvíli to pro ně začalo být vysilující. Izuru uskočil. „Už máš dost?“ rozchechtal se Haiden. „Ne teprve se zahřívám.“ „Ale asi budu muset přitvrdit, pokud chcu vyváznout živej.“ pomyslel si Izuru. Náhle si všiml něčeho, co mu do té chvíle unikalo. Usmál se. „Co ti připadá tak vtipnýho?“ zeptal se Haiden. Iziru zmizel. Objevil se deset metrů před Konan, která zrovna přemýšlela a nevšimla si ho. Všimla si ho na poslední chvíli, ale bylo již pozdě. Náhle se před ní objevil Haiden. Snažil se jeho meč srazit, ale Izuru mu usekl levou paži. Haiden se stihl ještě ohnat kosou a sekl protivníka po ruce. nic vážného to nebylo ale přece jen. Haiden seskočil na zem a krev mu vytékala z rány. Haiden udělal botou na zemi Jashinův kruh. „Teď zemřeš jako Jashinova oběť.“ pronesl slavnostně Haiden. „Neprotahuj to, blíží se sem skupina ninjů, jsou nedaleko odtud.“ vykřikla Konan. „Jasně, jasně.“ řekl arogantně Haiden a vytáhl bodec. „ Co si myslíš že smůžeš když už nemáš jednu ruku?“ posmíval se Izuru. „Teď zemřeš.“ vykřikl Haiden a probodl si srdce. „Cože? Proč mě najednou bolí u srdce? To je nesnesitelná bolest! Já umírám? Ale jak je to možné? Vždyť nic neudělal.“ a padl mrtev k zemi. Haiden vzal své prsty a ruku do batohu, který si vzal a přehodil si přes rameno ninjovo tělo. Potom šli na místo setkání, kde tělo nechali a dostali peníze. Poté se vrátili k Peinovi.
„Takže Konan? Jak to dopadlo?“ zajímalo Peina. „Mise byla úspěšně splněna. A myslím si že je hoden stát se členem Akatsuki, i když mi hodně připomíná svého bratra.“ vysvětlila Konan. „Takže tedy pokud nikdo nemá námitky tak bych přijal Haidena jako člena Akatsuki.“ nikdo se neozval. Všichni se rozešli a Haiden byl na odchodu, když v tom ho zastavila Konan. „Díky že jsi mě zachránil, přemýšlela jsem a nějak sem si ho nevšimla. Díky. Možná přeci jen nejseš tak špatnej.“ pochválila ho Konan a věnovala mu polibek na tvář. Haiden odešel s úsměvem ke Kakuzovi, který mu přišije prsty a paži.
Napsal: Imidari Tensai
Komentáře
Přehled komentářů
Zajímavá povídka,dobrý boj jen to sekání končetin zvládl s ledovým klidem což mi přišlo trochu divné ale to je jen můj názor.Dávám 9.
Opravdu povedená
(Kikai, 4. 10. 2010 19:12)Moc se mi líbila, ikdyž by s Konan nemusel takhle flirtovat :D Ale to je samozřejmě jenom můj (ne)skromný názor, takže dávám 9+ :)
Krásná povídka :-)
(Admin- Daisuke Rock, 3. 10. 2010 20:07)Takže tahle povídka se mi opravdu líbila. Nevím co dodat, vše se mi na ní líbilo, nevím jak říct "ne"...opravdu se mi tahle povídka moc zalíbila. A musím dodat že patří k tvým nejlepším. Ale jak už víš(víme) tak vždycky je tu "ale" a to to k tomu že přece jen povídka mohla být delší, kdyby byla tak jednou tolik delší, tak bych si dovolil říci že byla od tebe nejlepší :-). Škoda že nepřišla o týden dřív ale to se k hodnocení nevztahuje. Mé hodnocení: 9
sorry
(Kana, 3. 10. 2010 17:23)gomen, no me se to libilo a ta podoba mezi bratry faktbyla, ale asi za 9 =)
Mé hodnocení
(Mich Nara, 6. 10. 2010 18:46)