Jdi na obsah Jdi na menu
 


46.díl- Konoha v době Vánoc

23. 12. 2010

Kikai se rozhodla napsat Vánoční speciál, tedy povídku o Vánocích. Nechte si chutnat.

Sněhové vločky se snášely tiše k zemi. Listí ze stromu už dávno opadalo a zanechalo pusté větve napospas sněhu. Všichni vesničané se sešli u budovy hokage a čekali. Chladné počásí způsobilo, že všichni kolem měli omrzlé nosy, ruce nebo uši. Saskia, Kikai, Hikimaro a Daisuke si našli místo na mohutném stromě, Kana, Abiru, Shizuka a Anko u sloupu, zbytek zůstal obyčejně stát. Přišli i Imidari a Michischige. Sakura házela zamilované pohledy na Daisukeho a Hinata zase na Imidariho. ,,Hikimaro ty pako.“ smály se Kikai i Saskia, protože když si pomocí vodního jutsu Hikimaro snažil naplnit hrnek, aby se napil, nechtěně uklouzl na větvi a byl celý mokrý, což znamenalo, že brzo umrzne. Naštěstí Kikai a Saskia uměly ohnivé jutsu dobře ovládat a vytvořily malý ohínek, u kterého se Hikimaro ohříval. Shizuka předváděla svůj nový účes Kaně, která jen znuděně kývala hlavou. Zachvíli se na střeše budovy objevila Tsunade, Shizune a Kakashi s Asumou jako doprovod. ,,Jak vidíte, Konoha se proměnila v bílou pohádku. Všichni se jistě těšíme na štědrý den...“ ,,ANO!“ vykřikl dav. ,,A taky na silvestrovské pítí saké!“ ,,HE?!“ ,,Mnozí z nás se stali geniny, někteří i chuuninya to je podle mne ten nejlepší dárek na Vánoce. Dnes nebudou žádné mise, proto vám chci popřát vše pěkné na svátky, užijte si je.“ zvolala Tsunade. Lidé nadšené vykřikovali a pomalu se rozcházeli do svých domů. ,,Daisuke-sensei jdete s námi na koulovačku?“ zeptala se Saskia. ,,Ne, dneska jdu společně s rodinou k Haruno Sakuře.“ ,,Tak si to užijte.“ popřáli mu studenti a odběhli směrem k lesu. ,,ANKO-SENSEEEEEEI!“ naštvaně vykřikla Kana. ,,Takhle to prohrajeme, její hadi by se nám hodili na podrážení nohou.“ breptala. Abiru pokrčil rameny. Jeho tyhle dětské moc nezajímaly, ale poměření sil, to bylo něco jiného. ,,Nechci vidět Kikai, jestli ji Hiki-kun naštve...“ doplnila ji Shizuka. Všem se utvořil obrázek malé postavičky znázorňující Kikai a obrovské bílé koule. ,,Sakryš.“ ,,No, hlavně bychom měli jít.“ řekl Abiru a vyšel směrem k lesu. Mezitím už Saskia rozdávala pokyny: ,,Hikimaro udělej vodní stěnu a drž ji tak dlouho dokud nezmrzne, Kikai, ty si najdi pár veverek na tvoření sněhových koulí a já je jdu vyhlížet.“ ,,Hai.“ odpověděli sborově. Za dvacet minut se ozvala Saskia: ,,Už jdou!“ Schovali se za ledovou stěnu, připravili si sněhové koule a vyčkávali.
,,Vidíte tam ten led? To by byla dobrá skrýš ne?“ zeptala se Shizuka. ,,Jo, máš pravdu, nikde je nevidím, schováme se tam než příjdou.“ odpověděla ji Kana a už se nadšeně vrhla proti stěně. ,,Mě se to nějak nevzdá..“ odporoval Abiru a nervózně se rozhlížel. Už byli téměř u stěny, když najednou: ,,A máte to!“ vykřikli Kikai, Hikimaru a Saskia a házel po nich koule. ,,Tohle je válka!“ vykřikla Kana a začala jim hody oplácet. Všichni po sobě házeli, vyhýbali se nebo se schovávali. Nějakou dobu to byla týmová hra, pak se to nějak zvrtlo. Shizuka se ocitla bez koule a Hikimaru i Kikai toho chtěli využít. Oba dva se rozběhli a srazili se. Kikai uviděla Hikimara, naštvala se, odněkud vytáhla obrovskou kouli a hodila ji po něm. Všichni se na sebe udiveně podívali, ale rozhodli se přistoupit na jinou hru. Nyní to bylo všichni proti všem. Hra skončila až už byli všichni úplně bílí. Smáli se a unaveně odpadali. ,,Tohle si musíme zkusit znova.“ chechtali se.
,,Nepřisli jste tu jen na můj proslov.“ podpřela si rukama hlavu Tsunade ,,Senkai se dala opět do pohybu.“ Vytáhla pár papírů a rozdala je členům ANBU. ,,Jelikož jste ANBU, nemáte stejné nároky na volno jako ostatní ninjové, to doufám víte.“ ,,Hai.“ ,,Proto půjdete sledovat situaci. Chci vědět kolik mají členů, jaké mají schopnosti a kam momentálně směřují.“ Kývla na Michischigeho a pokynula na rozchod. ,,Michischige, ty dostaneš speciální úkol, už jsem to probírala s tvým nadřízeným. Budeš se vydávat za nového člena senkai. Tvojí výhodou je, že tě moc neviděli a neznají tvé schopnosti. Jakmile se dostaneš mezi ně...zjistíš co možná nejvíc informací. Vím, že už si ANBU, ale dávej na sebe pozor.“ řekla mu Tsunade. Michischige se pod maskou usmál a zmizel v obláčku kouře. Mezitím u Kikai doma: ,,Heeeee...to je naše společná fotka. Tvářím se tam jak debil.“ ušklíbla se a dala fotku do batohu. Sebrala ze skříně i teplé oblečení, tam kam se chystá není zrovna teplo. Nakonec si uvázala čelenku kolem pasu, hodila batoh na záda a vyšla z domu. ,,Hmmm...asi upozorním Tsunade-bachan, že už jsem na odchodu.“ pomyslela si a vytvořila klon. Přikázala mu říct o sobě hokage a sama se vydala směrem k bráně. Cestou nikoho nepotkala. Jakmile se klon zrušil zjistila co jí Tsunade řekla a sklopila hlavu. Ani trošku se jí nelíbí ten nápad. ,,No co...vždyť jdu jen za starými známými.“ řekla si a prošla pod bránou. Ještě jednou se ohlédla a pak se rozběhla.
Hikimaro se nadšeně cpal stejně jako Choji, Ino a Shikamaru v restauraci s barbuque. ,,Choji, nepci se tak!“ okřikovala ho Ino. ,,Co ty Hiki, už jsi chuunin?“ podíval se na něj Shikamaru. Hikimaro ještě více nadšeně pokýval hlavou. ,,Ino-chan, děkuji moc, že mě tvoji rodiče nechali u tebe. Ti moji mají misi někde v mlžné a domů se dostanou na silvestra.“ ,,Není zač.“ usmála se Ino. Vánoce strávili v restauraci. Daisukeho a Sakuřina rodina měli velou sváteční večeři. Nikdo toho moc neřekl, jen Sakura občas něco řekla Daisukemu. Imidari se víceméně v přítomnosti hlavy klanu Hyuuga necítil příliš dobře. Ikdyž byl ten spor vyřešený, Hiashi na něj neustále házel přísný pohled a Hinata se ho snažila uklidnit. Vánoce tedy proběhly celkem v pohodě a klidu. Tsunade a Jiraiya popíjeli sake, Saskia opatrně pojídala rýži, Naruto do sebe ládoval jednu misku rámenu za druhou, Shizuka rozbalovala dárky se svými sourozenci, Kana se natěšeně vrhala do své nové knížky o větrných ninjutsu a Abiru luštil velmi těžké otázky, které od rodičů dostal pod stromeček.
,,Kikai-chan je pryč?!“ vykřikl zděšeně Hikimaro, když mu to Saskia řekla. ,,Jo...Tsunade a Jiraiya byli kousek od mého bytu...slyšela jsem je jak si o tom povídali.“ ,,A.a.a...proč?!“ neustával ve zděšení. ,,Chce prý navštívit Sněžnou...kvůli nějaké osobě co má nějakou spojitost s její rodinou.“ ,,Aha. To je, ale pěkně blbý dárek k Vánocům.“ naříkal Hikimaro a Saskia věděla přesně proč. Chudákovi trvalo hodinu než sehnal slušné jmelí. Trošku se ušklíbla a poplácala ho po ramenech. ,,Budeš chvíli bez neustálého nebezpečí..ne?“ ,,Hmmm....když mě se to líbí, když semi Kikai-chan věnuje.“ Saskii ucukly koutky, naštěstí ji před smíchem zachránil Daisuke, který se tam objevil. ,,Takže už to víte, co?“ ,,Jo...“ odpověděli. ,,Kikai se vrátí za dlouho, protože tam bude trénovat s jejím kekkei genkai. Je to dost náročné na používání a ve Sněžné je nějaká žena, která má velkou spojitost s klanem Dasuda a jejich kekkei genkai. Myslím, že se o ni nemusíme bát, navíc pokud chcete můžeme hned po Silvestru začít trénovat, abychom nebyli vůči ní nijak pozadu.“ ,,JO!“

Napsala: Kikai Dasuda

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Se zpožděním ale přece :D

(Mich Nara, 11. 1. 2011 20:14)

povedlo se ti to akorát jedna jediná chybička se ti tam vloudila a to Imidariho uvolnění ale pak sem si řekl proč ne, takže dávám také 10 jako ostatní a ať ti další povídky jdou stejně dobře ba i lépe :)

Hodnocení

(Admin- Imidari Tensai, 24. 12. 2010 12:46)

Povídka se mi líbila byla velmi pěkná a dlouhá nemyslím si že by se mi povedlo něco podobného o Silvestru dávám 10, i když si nejsem úplně jist jestli bych mohl odejít na svátky pryč od Feudálního pána. D9ky tobě však se mohu ukázat i o Silvestru což mě těší že budu s mými přáteli v Konoze :)

hodnocení

(kana, 23. 12. 2010 23:05)

urcite deset a ke me to sedi, ja u knihy sedím pořád XD

Hodnocení

(Admin- Daisuke Rock, 23. 12. 2010 22:01)

Povídka se mi líbila a jsem rád, že jsi ji vzala dobrovolně. Nečekal jsem ani tak dlouhou povídku, což mě potěšilo. Každopádně, když už chceš Miche dosadit do Senkai tak očekávám, že bys mohla povídku napsat o tom jeho špehování buď do Silvestra nebo po něm. To se každopádně domluvíme na icq. Mé hodnocení: 10