9.díl - Kazekage v Konoze
Takže, tady je náhradní povídka, která se bude odehrávat ve vesnici, mezitím co Yamatova mise, pokračuje v zemi Měsíce. Takže je to taková „bonusová“ povídka, protože ta mise bude ještě hodně dlouhááá, tak abyste měli i ňáký požitek co se děje ve vesnici :-).
Mezitím, co Yamato vede oba týmy pro lékařský svitek a seznamuje se s královskou rodinou, vesnice chystá na důležitou návštěvu.
Daisuke se potuluje po vesnici o berlích a je vidět, že nad něčím opravdu přemýšlí: „Hm...zajímá mě, kdy se konečně vyléčím. Nebaví mě tady jen tak být mezitím co jsou ostatní na misi.“ Posmutněl si Dai. A vzpomenul jsi na to, co slyšel, když poslouchal za dveřmi, když mluvila Shizune s jiným lékařem.
„Měl štěstí, že to přežil, ale co je ještě horší, je to, že pokud se důkladně nevyléčí, tak to může mít i do budoucna velmi těžké následky.“
„Já vím, co ten Souzu byl zač a navíc na jaké byl úrovni, to dokáže opravdu málo kdo. Navíc, ta chakra...jakoby ji dokázal využít jako jed.“
„No, každopádně měl Daisuke štěstí. Vždyť kdyby jsme tu neměli takové výborné lékařské vybavení, už dávno mohl být obyčejným člověkem.“ vzpomínal Daisuke až zapomněl dávat pozor na cestu, když ho v tom srazil stařík z Ramenu:
„Dávej bacha kluku.“otočil se na Daisukeho. „Aa, to jsi ty Daii. Promiň, že jsem tě okřikl, je tu teďkom strašný zmatek, víš ne proč? A co, jak to jde, je to už lepší?“ povídá stařík a pomáhá Daisukemu sbírat se ze země.
„Díky staříku. No, ale jo, lepší se to.“zalhal a usmál se. „Jo a mimochodem, co že se chystá?“ pokračoval Daisuke. Stařík se na něj podíval s údivem:
„Ty to opravdu nevíš? Přijede Kazekage-sama na návštěvu a vezme sebou svojí přítelkyni a sourozence. Však aby ses neuzdravil.“ zavtipkoval stařík a pokračoval: „Bude tě na misích třeba, jsi velmi dobrý ninja, co jsem slyšel od Imidariho. No, já musím, mám ještě spoustu práce.“ rozloučil se stařík a utíkal. Daisuke se zamyšleným pohledem upřel směrem k obloze „Kazekage-sama? Jeho holka? A sourozenci? Imidari mě chválil? Je toho moc, budu muset si jít odpočinout, je toho na mě moc. Měl bych se asi fakt doléčit a neutíkat furt z nemocnice.“ uchechtl se Daisuke a za sebou uslyšel, jak na něj volá vztekle sestřička:
„Daisukeeee, musíš neustále utíkat? Jsi jako tvůj bratr Lee.“
Po chvíli, když se před bránou objevil Kazekage-sama s jeho doprovodem, tak už je netrpělivě Kakashi-sama vyhlížel po boku Nejiho, Shikamara, Choujiho, Hinaty, Iny a Kiby. Hinata se kolem sebe rozhlídla:
„Kakshi-sama...“ pošeptala. „Nevíte, kde je Daisuke? Neměl by tu být, vždyť má přijít samotný Kazekage do naší vesnice.“ otázala se Hinata. Kakashi na ni pohlédl:
„Vždyť víš, v jakém stavu se nachází. Měl by odpočívat, je to pro jeho dobro.“ Odpověděl Kakashi. Chouji si vytáhne zase brambůrky začne jíst:
„Hm...nechápu, proč toho Daisuke nevyužije jen tak se poflakovat, ale ne on musí utíkat.“ podivil se Chouji.
„Ty bys taky furt jen odpočíval a žral t svoje brambůrky. Daisuke cvičí i když je v takovým stavu, měl by sis vzít z něj příklad.“ vykřikl na něj Kiba. Shikamaru vyšel z řady a otočil se na ně:
„Je sice pravda, že Chouji by se furt jen flákal, ale když přijde na boj, je velmi silný a málo kdo ho porazí. Neměli byste ho urážet, je pravda že Daisuke už trénuje, ale zase by to neměl přehánět, ale Chouji je prostě Chouji.“ zastal se Choujiho a pousmál se. Ino se uchychtla.
„Co je Ino?“ zeptal se Chouji.
„No, Daisuke mi připomíná jeho bratra Leea, vzpomněla jsem si, jak jsme ho šli jednou navštívit a on místo toho aby byl na pokoji, tak na zahradě u nemocnice dělal kliky. Jsou oba stejní.“ pousmála se Ino. Chouji se na ni nechápavě podíval.
„Aaha.“ A otočil se směrem k bráně, kudy už vcházel Kazekage-sama.
Po pár okamžicích se Kazekage s jeho doprovodem a Hokagem procházeli po ulicích Listové vesnice. Temari se podívá Shikamara:
„Nevíš, kde je Nikolay?“ zeptá se Temari.
„No, víš...on je právě na misi a je tam s ním i můj mladší bratr.“ Odpověděl Shikamaru.
„Jéé, ty máš bratra? Kolik mu vůbec je? Mezi váma dvěma nebude moc velký rozdíl, co?“ zasmála se Temari.
„Je mu 16. A ano moc velký rozdíl není, taky vždyť je to můj bráška.“ pousmál se Shikamaru „No já jdu odpočívat, už je to tu zase otrava.“ prohlásil a zmizel za domem.
„Je pořád stejný.“ pomyslela si Temari.
„Máte tu to dobré, řádné změny.“ řekl Gaara.
„Děkuji, Kazekage-sama“ odpověděl Kakashi.
„Jo a mimochodem, kde je ten, jenž se obětoval pro záchranu mého bratra Kankura. Chtěl bych mu poděkovat.“ Prohlásil Gaara.
„No nevím, on je ve špatném stavu po té misi, a měl by ležet v posteli, neměli bychom ho rušit, měl by odpočívat.“ prozradil mu Kakashi.
„Hokage-sama já si myslím, že bude velice potěšen když přijdu za ním a osobně mu poděkuji, takže jdeme, směr nemocnice, byl bych vám zavděčen, kdyby jste mě tam doprovodil.“ požádal Gaara.
Když vešli do pokoje, byl prázdný. Kakashi se úzkostlivě podíval:
„Že ty musíš furt dělat problémy.“ pomyslel si Kakashi. Gaara se na něj tázavě podíval:
„Kde je? Neříkal jste, že má být tady a odpočívat?“zeptal se Gaara.
„Prosím, přistupte k oknu, hned uvidíte.“ poprosil ho Kakashi. Kazekage-Gaara přistoupil o oknu a viděl na zahradě, jak tam někdo cvičí.
„To je on?“ zeptal se Gaara.
„Ano.“odpověděl Kakashi. Gaara nečekal a vyskočil z okna za ním.
„Ahoj. Já jsem...“ nestačil domluvit a Daisuke mu hned skočil do řeči:
„Vím, kdo jste a nechci od vás nic, prosím odejděte.“ řekl Gaarovi. Kakashi k němu okamžitě přiskočil:
„Co to děláš? To je Kazekage-sama, chovej se k němu slušně!“ vyprskl na něj Kakashi.
„To je dobrý. Jsem obeznámen s tvým stavem. Plně tě chápu. Chci ti pod...“ chtěl Gaara poděkovat Daisukemu, ale ten ho opět přerušil:
„Jak jsem říkal, nechci od vás nic, prosím odejděte.“ odsekl Daisuke. Gaara se na něj nechápavě podíval.
„Copak nejsi ninja? Ninja by měl vždycky nést následky na tohle. Správný ninja by se měl obětovat pro svůj tým, pro svou misi. Víš, kolik ninju už umřelo jen kvůli tomu, aby zachránili své kamarády?“ vysvětloval Daisukemu.
„Víte, že mě je to úplně jedno? Každý, kdo se obětuje pro své kamarády, známé, později zemře a takhle to chodí na tomhle špinavém světě. Shinobi se obětovávají pro jiné, aby splnili misi a ti, pro které se obětují, zabili nepřítele, ale i pak se objeví silnější nepřítel a oni se zase obětují pro jiné ninji, aby ti jejich silnější kamarádi zabili ty silnější nepřátele. Takhle to je furt a vždycky bude, jako u vás a u babičky Chiyo, mohla žít, ale ne, rozmyslela se, že se obětuje naší generaci a proto je mým snem nastolit nekonečný mír, kde zakážu všechny ninjutsu, genjutsu a nastane rovnoprávnost, že shinobi se stanou normální lidi. Všichni jednou zapomenou na všechno tohle kolem a bude se žít normální, poklidný život. Tohle je můj sen, který se stane skutečným, a pro něj udělám cokoli.“ Vyslovil svůj názor. Kolem dokola nikdo nemluvil, po chvíli co Daisuke docvičil, vzal berle a odcházel směrem do pokoje, všichni nemohli uvěřit tomu, co se stalo. Gaara přistoupil ke své holce:
„Kimiko, běž za ním.“ řekl a ta se pomalým krokem za ním rozešla. Když vešla do pokoje, uviděla jak Daisuke sedí na posteli:
„Ahoj, já jsem Kimiko a jsem přítelkyně Gaary.“ pozdravila Daisukeho.
„Ahoj, co tady děláš? Neměla by si být s Gaarou?“ zeptal se Dasiuke.
„No, zašla jsem za tebou na chvíli, abych ti poděkovala, když už si to nepřijmul od Gaary, tak to přijmi aspoň ode mě.“ přistoupila k Dasiukemu.
„Ale můj názor se tímto nemění.“ odpověděl Daisuke.
„Však ani nemusíš, já tvůj názor chápu. A myslím že i Gaara, jen si je všechny zaskočil.“ pousmála se Kimiko. Daisuke se na ni podíval:
„Je to možné. A co ty jsi vlastně zač? Slyšel jsem, že jsi teprve genin. Ovládáš aspoň ňáký živel?“ vyptával se Dai. Ta se na něj usmála:
„Jo, jsem bohužel stále genin, jinak chci být silnější, abych mohla ochránit své blízké. Hm... a živel, no to je jedno, tady něco máš.“ přistoupila k Daisukemu a cosi pokládala na stolek, potom odstoupila a bez jediného slova odešla. Daisuke se kouknul na stolek a tam byla Kamélie obalena krystalem.
„Co je to za holku? To snad ovládá krystal?“ nevěřícně koukal na Kamélii v krystalu.
Napsal: Daisuke Rock